Tactical athlete a fyzická připravenost vojáka nebo policisty

Kdo je tactical athlete

Pojem tactical athlete označuje člověka, jehož fyzická výkonnost přímo ovlivňuje schopnost vykonávat služební úkoly. Patří sem vojáci, policisté, hasiči, záchranáři a příslušníci dalších profesí, ve kterých může síla, rychlost, vytrvalost nebo schopnost pracovat pod zátěží rozhodnout o výsledku celé situace.

Označení athlete však může být zavádějící. Voják ani policista není sportovec v klasickém slova smyslu. Sportovec zná datum závodu, pravidla, prostředí i přibližnou délku výkonu. Může podle toho naplánovat přípravu, snížit zatížení před soutěží, připravit si výživu a před startem se rozcvičit. Služební výkon takové podmínky často nenabízí.

Policista může několik hodin sedět ve vozidle a během několika sekund přejít do sprintu, vyběhnout schody, překonat překážku a následně pracovat v kontaktu. Voják může po dlouhém přesunu s výstrojí potřebovat rychle změnit polohu, přenést materiál, pomoci zraněnému nebo pokračovat v úkolu bez plnohodnotného odpočinku. Nikdo se přitom neptá, zda měl ideální noc, jestli ho bolí nohy z předchozího dne nebo zda je právě v nejlepší části svého tréninkového cyklu.

Právě nepředvídatelnost odlišuje tactical athlete od většiny sportovců. Cílem proto není vyhrát v jedné disciplíně. Cílem je být dlouhodobě použitelný pro široké spektrum úkolů.

Specialista a člověk připravený ke službě

Silový sportovec může věnovat většinu přípravy maximální síle. Vytrvalec může podřídit trénink běžeckému výkonu. Sprinter potřebuje několik sekund maximálního výkonu a dlouhou obnovu mezi pokusy. Tactical athlete musí zvládnout část ze všech těchto požadavků.

Musí být dostatečně silný, aby zvedal, tahal a přenášel. Potřebuje aerobní kapacitu pro dlouhou práci a rychlejší obnovu mezi intenzivními úseky. Musí umět akcelerovat, brzdit a měnit směr. Potřebuje také lokální svalovou vytrvalost, pevný úchop, stabilní trup a tkáňovou odolnost pro opakovanou práci ve výstroji.

Nemusí být nejlepší běžec, nejsilnější člověk v posilovně ani nejrychlejší sprinter. Musí však mít vyvážený profil bez slabiny, která ho při služebním úkolu okamžitě zastaví.

Představ si dva příslušníky, kteří mají přenést osmdesátikilogramového člověka. Oba úkol zvládnou. První při něm využije téměř veškerou svou sílu. Druhý použije přibližně polovinu své kapacity. Výsledek jednoho pokusu je stejný, jejich připravenost ale stejná není. Druhý člověk má větší pravděpodobnost, že úkol zopakuje, zachová techniku a dokáže pokračovat v další činnosti.

Fyzická rezerva

Tento rozdíl označuji jako fyzickou rezervu. Je to prostor mezi náročností úkolu a maximální kapacitou člověka. Čím větší rezerva je, tím menší procento své kapacity musí příslušník spotřebovat na jeden krok, jedno zvednutí, krátký sprint nebo přesun s břemenem.

Rezerva ale musí být dostupná v reálném výkonu. Silný člověk bez kondice může první úkol zvládnout snadno, ale rychle ztratí výkon. Výborný běžec bez síly se při práci s těžkým břemenem dostane blízko svému maximu. Člověk s dobrou silou i kondicí, který netoleruje výstroj nebo dlouhý čas na nohou, může selhat kvůli zádům, chodidlům nebo ramenům.

Proto sleduji připravenost jako celek. Zajímá mě nejen maximální výkon, ale také jeho cena. Jak rychle člověk po úsilí obnoví dech. Zda se mu pod únavou nerozpadá pohyb. Jak reaguje na další trénink nebo službu. Jestli se jeho výkonnost dlouhodobě zvyšuje, nebo pouze střídá krátká zlepšení s bolestí a vyčerpáním.

Rozdíl mezi vojákem a policistou

Vojáci a policisté mají společný základ, ale jejich příprava nemůže být totožná. Vojenské úkoly často obsahují delší přesuny, práci v terénu, nošení většího množství materiálu a dlouhodobou toleranci externí zátěže. U policisty se častěji střídá dlouhý klid s náhlou eskalací. Potřebuje rychle akcelerovat, brzdit, pohybovat se po schodech, pracovat v kontaktu a manipulovat s člověkem nebo břemenem.

Ani uvnitř jedné složky však neexistuje jediný profil. Pěší voják má jiné potřeby než člověk na technické nebo administrativní pozici. Běžná hlídka má jiné požadavky než pořádková nebo zásahová jednotka. Uchazeč o službu navíc řeší konkrétní přijímací testy a termín, do kterého musí připravenost vybudovat.

Kvalitní trénink proto nezačíná větou, kolikrát týdně chceš cvičit. Začíná otázkou, co musíš ve své práci nebo při výběrovém řízení skutečně zvládnout.

Tvrdý trénink není automaticky kvalitní trénink

V prostředí tactical fitness se často zaměňuje připravenost s vyčerpáním. Trénink v balistice, dlouhý kruhový trénink, běh s batohem nebo stovky opakování mohou působit tvrdě a autenticky. Tvrdost ale sama neříká, zda trénink rozvíjí správnou schopnost.

Každá jednotka by měla mít jasný cíl. Rozvíjím maximální sílu, rychlost, aerobní kapacitu, schopnost opakovat sprinty, toleranci zátěže nebo konkrétní pracovní dovednost? Jak poznám, že se schopnost zlepšila? Jakou únavu tím vytvářím a co mě čeká ve službě v dalších dnech?

Jestli na tyto otázky neexistuje odpověď, může být trénink náročný, ale jeho přínos je nejistý.

Co znamená být připravený

Připravený tactical athlete splňuje požadované testy s rezervou, zvládá klíčové pracovní úkoly a dokáže svoji výkonnost dlouhodobě udržovat. Není neustále zraněný ani chronicky unavený. Umí upravit zatížení podle služby a nepotřebuje několik ideálních týdnů, aby mohl podat použitelný výkon.

To je také hlavní myšlenka Tactical Ready Method. Trénink nemá vytvářet pouze působivá čísla nebo pocit, že člověk udělal maximum. Má zvyšovat schopnost bezpečně a opakovaně plnit skutečný úkol.

Během deseti let služby v Armádě České republiky jsem viděl silné vojáky bez kondice, dobré běžce bez potřebné síly i lidi, kteří splnili přezkoušení, ale dlouhodobou služební zátěž nezvládali. Později jsem jako Strength and Conditioning Coach spojil tuto zkušenost s principy silového a kondičního tréninku do systému Tactical Ready.

V dalším článku vysvětlím, proč samotné fyzické testy nestačí k posouzení skutečné připravenosti a proč je rozdíl mezi splněním minima a vytvořením rezervy.

Výzva k další práci

Pokud sloužíš u armády nebo policie, případně se připravuješ na přijímací testy, kurz nebo výběrové řízení, a chceš svoji fyzickou přípravu posunout, napiš mi ohledně online coachingu. Společně určíme, co tě skutečně omezuje, a postavíme trénink podle tvého cíle, služebního režimu a současné výkonnosti.